B_BR_FIL_p Filozofie pro manažery

Vysoká škola NEWTON, a.s.
zima 2026
Rozsah
2/1. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Jiří Nesiba, LL.M., Ph.D. (přednášející)
PhDr. Jiří Nesiba, LL.M., Ph.D. (cvičící)
Garance
PhDr. Jiří Nesiba, LL.M., Ph.D.
Centrum humanitních věd – Akademická centra – Vysoká škola NEWTON, a.s.
Předpoklady
(!B_BA_FIL_p Filozofie pro manažery) && (!B_BA_FIL_k Filozofie pro manažery) && (!B_BR_FIL_p Filozofie pro manažery) && (!B_BR_FIL_k Filozofie pro manažery) && (!B_PH_FIL_p Filozofie pro manažery) && (!B_PH_FIL_k Filozofie pro manažery)
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je otevřen studentům libovolného oboru.
Cíle předmětu

Předmět Filosofie pro manažery vychází převážně ze současné podoby moderní filosofie a soustředí se na výuku základních koncepcí evropské filosofie. Předmět se zaměřuje na teoretické a praktická východiska vědecké metodologie, obecných vědeckých postupů a souvislosti z teorie vědy. Předmět Filosofie pro manažery lze charakterizovat jako praktický úvod do metodického přístupu ke zkoumání sociálního světa, zároveň vede k rozvoji kritického myšlení absolventů vzhledem k etickému a hodnotovému přístupu v managementu. 


Cíle předmětu:


  • rozvíjet kritické myšlení, argumentaci, vedení rozhovoru a diskuzi;


  • zkvalitnit přípravu vlastní vědecké práce (závěrečné bakalářské práce);


  • rozvíjet kompetence a schopnosti vědeckého usuzování nad konkrétní problematikou řešených problémů, a to převážně s ohledem na problematiku managementu a sociálního světa. 

Osnova

Hlavní témata předmětu (témata jednotlivých přednášek):


  1. Úvod do filosofické metodologie – vztah ontologie, gnoseologie a axiologie, představení základních holistické filosofie (kapitoly z dějin filosofie a vědy), vysvětlení základního principu filosofie vztahu mínění (řec. doxa) a vědění (řec. epistémé). Představení stěžejních kapitol z dějin filosofie popisující vývoj vědeckých představ o konceptu času a prostoru, a to převážně vzhledem k sociálním a kulturním souvislostem. 


  2. Gnoseologické koncepce – základních přístupy teorie poznání (vztah noetiky, gnoseologie a epistemologie), základní principy předvědecké přírodní filosofie vzhledem k poznání (vznik vědy v novověku a vývoj vztahu k náboženství a etice), vztah vědecké teorie a praxe, rozdíly mezi verifikací a falzifikací. 


  3. Pozorování – představení základních konceptů pozitivistické vědy (empirismus, sensualismus, skepticismus, materialismus, atomismus), adekvační teorie pravdy, problematika klamu zaměnění kauzality a korelace. 


  4. Klasifikace – koherence a konzistence vědecké teorie, základní orientace v racionalistických vědeckých přístupech a školách (dualistické koncepce, strukturalismus, vznik základních klasifikačních schémat, predikátová logika, dedukce, analýza), historické a současné systémy klasifikace věd, strom poznání, binární a obecné dělení věd.  


  5. Tvoření hypotéz a výzkumných otázek – vědecké objevy a kontext jejich vzniku, rozvíjení vlastní vědecké hypotézy a výzkumných otázek u konkrétní problematiky sociálního světa, teorie od mýtu k logu, příklady z dějin filosofie o vlivech idealismu, romantismu či emotivismu na rozvoji vědy, typologie kreativity a psychologizující přístupy k inspiraci, kreativní metody (individuální a skupinové), pragmatická teorie pravdy. 


  6. Metakognice – prezentace vztahu kvalitativních a kvantitativních přístupů k poznání, představení základních směrů kritizujících jednostrannou redukci vědeckého přístupu k poznávání tzv. objektivního světa (moderní školy logiky a matematiky, fenomenologie, lingvistika, sémiotika a syntax jazyka), představení základních “terapeutických” směrů filosofie 20. století – logoterapie, hermeneutika, existencialismus, vliv globální kultury 21. století na vědecké myšlení. Hledání jednotící teorie propojující jednotlivé vědecké přístupy. 


  7. Experiment – představení výhod a rizik moderní vědy v možnostech objektivního poznání pomocí experimentu (rozpad klasické představy subjekt-objektové reality), kompatibilita vědeckých přístupů různých odvětví (rozpory kvantového světa a teorie relativity), typologie experimentů (slepý, řízený, zakotvený…aj.), sociální experimenty, pragmatická teorie pravdy. 


  8. Explanace a interpretace – představení filosofických směrů pracující s dialektickými metodami, výroková logika (modus tollens, modus ponens), umění rozhovoru, práce s analogiemi, s abstrakcí, s uměním syntetizujícího poznání, symbolické formy filosofie, konsensuální teorie pravdy. 


  9. Evaluace – představení vývoje vědeckých paradigmat (od starověku po současnost), zpětná evaluace a zapracování nekoherentních jevů do teorie, tvorba kritérií determinující teorii hodnot, představení aplikované etiky do metodologie vědeckého světa, omyly poznávání vyplývající z absence etických principů, integrální propojení vědeckých teorií (teorie všeho, kritika materialistické metodologie), vysvětlení principu obrácené gnoseologie. 


  10. Životní biografie – představení synergických integrujících směrů vědy v poznávání současného světa (sociální psychologie, generativní vědy), integrující modely individuálního a společenského vnímání času a prostoru v rámci propojení etiky, gnoseologie a ontologie (např. teorie pole, autopoietické systémy, systemika, sociobiologie aj.).


  11. Případové studie nových trendů současné vědy uprostřed globálního světa I. - představení komplexních metodických přístupů (vztah ekonomie, přírody, práva a etiky).  


  12. Případové studie nových trendů současné vědy uprostřed globálního světa II. - představení komplexních metodických přístupů (vztah ekonomie, přírody, práva a etiky).


Součást výuky v rámci předmětu budou příležitostné přednášky pozvaných hostů z nejrůznějších oborů, kteří svojí vědeckou prací přesahují do filosofických témat a pomohou studentům rozvíjet přístupy kritického myšlení. Odborníci z oblasti psychologických, fyzikálních, matematických, přírodovědných či sociálních oborů doplní rámec výuky.


Předmětem seminářů budou následující témata:


  1. Zadání témat k seminární práci jednotlivým studentům, úvodní představení filosofie jako způsobu poznávání světa, klamy poznání, diskuze nad filosofickými paradoxy vědy, diskuze o metodice práce závěrečných prací, zadání příprav na příští seminář. 


  2. Kontrola studentského zpracování práce zadané z posledního semináře, diskuze nad metodologickými otázkami, skupinové metodické vedení přípravy závěrečné práce, individuální prezentace seminární práce vybraných studentům k danému termínu semináře. 


  3. Kontrola studentského zpracování práce zadané z posledního semináře, diskuze o tvorbě cílů bakalářské práce, formování vědeckých hypotéz, představení kazuistiky tvorby vědeckých hypotéz a výzkumných otázek z dějin vědy a filosofie, individuální prezentace seminární práce vybraných studentům k danému termínu semináře. 


  4. Kontrola studentského zpracování práce zadané z posledního semináře, diskuze nad tématem motivace a formování významu badatelské práce v osobním rozvoji jedince, následuje individuální prezentace seminární práce vybraných studentům k danému termínu semináře. 


  5. Kontrola studentského zpracování práce zadané z posledního semináře, diskuze o hodnocení a zpětné kontrole vědecké práce, rizika vědeckých omylů, příklady z dějin vědy a filosofie klamů poznání, rizika a příležitosti současné scientometrie, v druhé polovině semináře individuální prezentace seminární práce vybraných studentům k danému termínu semináře. 


  6. Kontrola studentského zpracování práce zadané z posledního semináře, závěrečná diskuze o pokroku v nastavení výzkumu badatelské práce, využití nejvhodnějších metod (vztah kvantitativních a kvalitativních přístupů), diskuze nad možnostmi synergického využití rozdílných vědeckých metod, integrální metodologie, syntetizující poznání, v druhé půli semináře závěrečná individuální prezentace seminární práce vybraných studentům k danému termínu semináře. 

Metody hodnocení

Zápočet: (prez.) kontrolovaná docházka na semináři (povinné min. 4 účasti z 6), osobní prezentace jednotlivých studentů nad zadaným tématem během semináře; odevzdání písemné práce, 5 normostran textu, včetně citování zdrojů; (komb.) osobní prezentace jednotlivých studentů nad zadaným tématem během semináře, odevzdání písemné práce, 5 normostran textu, včetně citování zdrojů.


Zkouška: (prez., komb.) písemný test a ústní závěrečná zkouška.

Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích zima 2024, zima 2025.